Já sice nejsem ateista, nicméně tě opravím - ateisté neříkají, že nevěří v nic. Jen nevěří v nic iracionálního, ať už jde o bohy, vesmírnou energii, duchy, nebo některou z mnoha dalších věcí, které jdou šoupnout do košíku s cedulkou "Iracionální víra". Angličtina má zvláštní slovíčka pro více druhů víry, v češtině máme jen jedno, ale to neznamená, že lze volně zaměňovat významy.
Otázky & Odpovědi
23.02.2012 20:37
Je večer a já jdu za chvíli spát. Jako každý večer se mi před spaním honí podivné myšlenky (nebo spíš otázky) hlavou, ale už to nechci dál skrývat a také to potřebuji někde zaznamenat. Bude to asi trošku béčkový článek, ale mně to hodně pomůže, protože většinou do rána zapomenu, o čem jsme v noci přemýšlel - je to takový začarovaný kruh...
Jedna z nich je, co je za smrtí… Tahle otázka mě asi zajímá nejvíc, protože díky ní si mohu odpovědět na ostatní otázky a to jsou, jestli existuje Bůh, jestli je nekonečno nebo existuje-li osud…
Někdo tvrdí, že za smrtí je nic, někdo tvrdí reinkarnace, někdo tvrdí peklo a nebe, atd. - prostě co člověk, to názor. Mně se nejvíce líbí ta reinkarnace a proč? Všechno souvisí se vším a kosmos je prý nekonečný, teď nemyslím náš vesmír, ale kosmos a co to je kosmos? Má to být nekonečný prostor skládající se z nekonečného počtu vesmírů (náš vesmír je jedním z nich). Ale ne všechny vesmíry jsou podobné tomu našemu vesmíru, např. mají více dimenzí, odlišné formy hmoty či jiné fyzikální zákony, apod. Není to úžasné…? Můžem si být jisti asi jenom jednou věcí - nekonečností…
Ale jak si představit nekonečnost? Zrovna dneska mi máma řekla, že je to se mnou jako se začarovaným kruhem. Kruhem? To je ono… - kruh. Ano, kruh je nekonečný a proč by to nemohlo být s lidským tělem a vlastně vším, podobné? Vždyť jsme přece z atomů a molekul a ty jsou přece věčné, jen jsme měli zrovna štěstí, že se začarovaly dohromady a vytvořily nás, třeba zase někdy za milióny let vytvoří skoro to samé nebo - dokonce - už třeba existujeme v jiným vesmíru… Myslím, že reinkarnace je takový začarovaný kruh a proto věřím v ní jako myšlenku po smrti. Nevěřím, že existuje nic… Je to stejné (když vezmu lidská měřítka) jako ateista říká, že v nic nevěří, že nevěří v Boha - ty mám nejradši - říkají, že v nic nevěří, ale ve skutečnosti věří v to, že neexistuje Bůh přesně jako naše "nic"… - vždycky je "něco", jen to na první pohled nejde vidět, ale to neznamená, že to není… Přece jenom ateista v něco věří… A také proto nemůže být nic… Všechno přece souvisí se vším nebo ne? Tím myslím, že si můžu udělat jeden přiklad a pomocí logiky to přenést na druhý (trošku větší :-) ) příklad.
Vlastně celý náš život se skládá z určitých životních situací, vzorečků, kruhů, stačí se je nazpaměť naučit (a že jich je…) a měli bychom už být v životě celkem v pohodě… A my tím pádem jsme takový velký kruh a lidi vedle nás jsou taky kruhy, lidská hloupost je nekonečná (= kruh) a planeta Země je taky zaoblená koule (ve 2D skoro kruh) a vesmír? Hádejte, jak vypadá… A kosmos by mohl vypadat podobně a co je za kosmem? Doufám, že ne to, jak to bylo na konci filmu "Muži v Černém" :-)
Existuje Bůh? Co člověk, to jiná představa Boha. Někdo to vnímá jako přírodní zákonitosti světa, někdo jako "starého šedovlasého dědečka", apod. Ať tak či tak, je to (nebo má to být) nekonečně moudrá osoba nebo věc. Já si myslím, že Bůh je všechno kolem nás a i v nás. My jsme částí Boha, výsledkem jeho myšlenky a práce. Občas jsem si myslel, že Bůh vytvořil lidi kvůli tomu, aby za nějaký čas se lidi spojili v jedno a vytvořili Bohovi společníka (tím myslím ženu). Možná je více Bohů a proto je asi více inteligentních organismů, ale co je nad něma? Možná další Bůh, který si chce z těch Bohů udělat společnici pro svůj věčný život… Víte, co tím chci říct? :-) Hádejte… Zase kruh…
A proto by každý z nás měl se chovat každý den dobře, protože (jak to bylo ve filmu Gladiátor) - naše skutky v životě se odrazí ve věčnosti… Tak to je pro dnešek všechno, ukojil jsem svoji touhu a můžu se věnovat zase jiným věcem, který dělám furt dokola…
Frankie