Přespříliš tolerantní, demokratická a svobodná společnost není silná společnost...    - Je třeba zmenšit naší svobodu (kdy si každý může dělat téměř vše, co chce) a zčásti omezit naše práva (Demokracie není Anarchie) ve společnosti a navýšit povinnosti a zodpovědnost, jestli chceme dlouhodobě lépe vzdorovat islámskému terorismu i jiným extremistickým hrozbám teď i v budoucnu, ačkoliv to zní jako postavené na hlavu...   - Tím nechci hned automaticky šahat na práva např. feministek anebo i homosexuálů a transsexuálů, bavím se především o Islámu, který právě zneužívá naší svobodnou společnost, odvolává se na svobodu vyznání a projevu, nicméně (právě naopak) má velmi často tu naši svobodu a toleranci jako slabost...   - Takže ano, být tolerantní je sice dobrá vlastnost, ale určitě by neměla být tolerance paušálně a v obrovském množství (jako je tomu v dnešní době) hned aplikována na úplně všechny menšiny v naší evropské (a potažmo české) společnosti, koneckonců...

(Původně psáno :  20.11.2015, tzn. před teroristickými útoky v Bruselu…)   Jak se říká, vše špatné je v něčem dobré… - Berme proto teroristické útoky islamistických teroristických radikálů v Evropě i jako varování do budoucna, kdy je velká pravděpodobnost, že přijdou ještě horší věci a připravme se jako celek, ať nejsme opět nepřipravení a zaskočeni… A to vše začíná sbíráním informací, vlastního zájmu o vytváření si svého názoru a diskuzí... To je totiž první krok... A je skutečně nejvyšší čas dát hlavy dohromady a začít situaci nějak rozumně řešit ohledně islámského terorismu a multikulturalismu v Evropě, jakožto i jiné a blízké a podobné problémy… - Proto v něčem, jestli se to tak dá říct a napsat, shledávám i „užitečné“ teroristické útoky islamistických radikálů v Paříži, v Bejrútu, atd. A to i také v tom, že to vypadá, že lidé se KONEČNĚ začínají zajímat i o věci hlubší, významnější a koneckonců i z dlouhodobého hlediska MNOHEM pro nás všechny důležitější, než...

  V dnešní době, kdy se celosvětově točí nové filmy v řádech stovek ba dokonce tisíců filmů za rok, se nemohu ubránit dojmu, že se dnes upřednostňuje kvantita před kvalitou. Důraz u většiny filmů je především kladen na vzhled, grafické efekty, rychlý dojem a rychlé navození intenzivních pocitů u diváka. A tomuhle, co jsem teď napsal, říkám zkráceně „mega-film“. Nemusí být tedy hned mediálně profláklý, stačí jen, aby měl znaky, které jsem výše popsal…   Film je v podstatě obraz doby. A když je dnešní doba uspěchaná a většina lidí chce mít vše hned, tak i film bude ve většině případech takový, jaký je. Nesmí nudit, měl by být také rychle pochopen.   Samozřejmě to se týká hlavně filmů, které jsou natočeny ve vyspělých, bohatých zemích. Zkratka mnohý dnešní film je film na „jedno použití“ – shlédneme film jednou a už se znovu na něj nepodíváme (minimálně nějakou delší dobu). Případně jej shlédneme z důvodu obdivu grafických efektů....

  Je večer a já jdu za chvíli spát. Jako každý večer se mi před spaním honí podivné myšlenky (nebo spíš otázky) hlavou, ale už to nechci dál skrývat a také to potřebuji někde zaznamenat. Bude to asi trošku béčkový článek, ale mně to hodně pomůže, protože většinou do rána zapomenu, o čem jsme v noci přemýšlel - je to takový začarovaný kruh... Jedna z nich je, co je za smrtí… Tahle otázka mě asi zajímá nejvíc, protože díky ní si mohu odpovědět na ostatní otázky a to jsou, jestli existuje Bůh, jestli je nekonečno nebo existuje-li osud… Někdo tvrdí, že za smrtí je nic, někdo tvrdí reinkarnace, někdo tvrdí peklo a nebe, atd. - prostě co člověk, to názor. Mně se nejvíce líbí ta reinkarnace a proč? Všechno souvisí se vším a kosmos je prý nekonečný, teď nemyslím náš vesmír, ale kosmos a co to je kosmos? Má to být nekonečný prostor skládající se z nekonečného počtu vesmírů (náš vesmír je jedním z nich). Ale ne všechny vesmíry jsou podobné tomu našemu vesmíru, např. mají více...

  Tak jsem neska šel ulicí a co jsem neviděl? Jednoho spoluobčana, který si sám pro sebe mluvil a málem zaútočil bezdůvodně na dalšího spoluobčana, šel jsem dál a viděl jsem opravdu obezní ženu, která nekoupila své mladé dceři zmrzlinu, nastoupil jsem do autobusu a řidič autobusu vynadal mladé ženě za to, že se snažila dostat kočárek do autobusu, přitom tam bylo místo pro 2 kočárky… Vystoupil jsem a viděl skupinku dětí, které nebyly starší než 15 let, kouřící marihuanu, pokračoval jsem dál a nějaký chlap si mě prohlížel opravdu déle než je nutné, vstoupil jsem do baráku, ve kterým bydlím, a slyšel hádku nějakých lidí, vklouzl jsem do bytu a začal psát tenhle článek… Šílenství, agresivita, obezita, pokrytectví, zloba, nezralost, hloupost, různé sexuální úchylky, nenávist… a mohl bych pokračovat do nekonečna… Proč to píšu? Abych vyjádřil své znechucení nad současnou společností… Nemusím být nějak zvlášť chytrej, abych během 20 minut poznal dnešní společnost... Různé...

Přemýšlím o tom, jak přemýšlím. Fascinuje mě, jak mozek pracuje. Bohužel nejsem žádný doktor a asi nikdy nebudu, což je možná dobře, možná špatně. Chtěl bych se s vámi podělit s několika málo myšlenkami, které mě teď napadají.     Jak tak o sobě teď přemýšlím, tak mi hlavou probíhají různé nápady. Jak vůbec vznikají nápady? Mně osobně vznik lidského nápadu přijde jako nějaké váhy - když se na jedné misce objeví dostatečně velká hmotnost, tak se ta miska převáží a jakmile se to stane, tak přijde nějaký nápad. Ale co se shromažďuje na té misce? Myslím, že zkušenosti a logika. Přijde mi to celkem zajímavé… A myslím, že v tom více či méně hraje svou roli i náhoda… Náhoda. Náhodou jsem vždy opovrhoval, že neexistuje, ale nedávno jsem změnil názor. Teď si myslím, že náhoda asi doopravdy existuje. Že je to takové koření našeho života. Že mnoho náhod vytváří náš osud. Původně jsem si myslel, že náhoda je něco, co zatím nevíme a nedokážeme dopředu odhadnout. Proto...

  Poslední dobou přemýšlím o "nejprimitivnější" věci. O věci, která má nejmenší počet vazeb na ostatní předměty, ale vždy najdu něco menšího, resp. "primitivnějšího"… Proč to dělám? Jednoduše proto, abych mohl od té věci začít uvažovat, protože na nulu nevěřím… Nulu si vytvořilo jen lidstvo, aby si pomohlo při počítání, ale tuším, že 100 % nula neexistuje. Teda existuje, ale jen teoreticky… Prakticky v žádném případě neexistuje. Třeba například vezměte si teplotu. Řekněme, že je "nula" stupňů, ale ve skutečnosti je například 0,001 stupně a to už přece není čistá nula… Vlastně i tento příklad není správný, protože 0,001 stupně nemůže být, protože to může být klidně 0,0001 a to je taky hloupost, protože může být i 0,00001 stupně… a tak dále… do "nekonečna". A myslím, že se to netýká jen "nuly", ale vlastně všeho, aspoň co se týče praktického hlediska… Nic není v praxi absolutně přesné. Ano, matika zná (myslím si) přesnost, ale ta je jen teoretická a to jen občas… Někdy,...

  Je pár hodin po půlnoci a nemůžu spát. Určitě má v tom prsty ten litr koly, co jsem před pár hodinami vypil a možná nejenom to. Každopádně se cítím zase svůj jako tenkrát… kdysi dávno… Přemýšlím o světě, o vztazích a i sobě. Jestli Vám to nebude vadit, chtěl bych se podělit s několika málo myšlenkami, o kterých v tuto chvíli přemýšlím. A také bych si chtěl "dát" někam svoje myšlenky, abych je mohl časem více rozvinout anebo se jim třeba i zasmát…     Na počátku byl Velký třesk. Myslím, že to byla jediná a poslední věc všech dob, která započala skoro nekonečně mnoho věcí. Proč jediná? Z jednoho důvodu - byla to, podle mě, jediná 100% originální věc, která se kdy stala. Vše potom - od různých kvarků, atomů a jiných mini věciček, až po největší útvary ve Vesmíru, složených právě z těchto mini věciček, má nebo mělo více či méně svůj původ v jednom jediném "výbuchu" před x-miliardy let. I my, lidé, se skládáme z věcí, které vznikly z Velkého třesku....

  Tak nedávno mě zaujala zpráva na Internetu, jak má vypadat svět v roce 2019 podle Microsoftu. Tato zpráva mě inspirovala k tomu, abych po dlouhé době napsal nějaký ten "článek" sem na blog. Pokud jste si přečetli tu zprávu ohledně vize Microsoftu v roce 2019, tak jste si asi všimli, že se týká hlavně nebo spíše úplně technologickou situací v roce 2019… což není překvapivé, když je u toho Microsoft… Já bych se chtěl ale zaměřit na trochu jiné téma nebo spíš na jiný úhel pohledu PO tomto období. Dopředu ale říkám, že je to jen takový můj pokus… Takže kde začít? Asi tím, co všichni už dávno víme a to je to, že svět se neustále zrychluje. Zrychluje se a to velmi, velmi rychle - dokonce si troufám tvrdit, že zvláštní je, že lidé (aspoň většina) nestíhají sami se sebou a svým technologickým pokrokem držet krok. Mluvím o nezralosti společnosti aspoň ohledně jejich pokroku. Je to jako když někdo dostane od bohatých rodičů rychlé auto a přitom ani neví, kolik dřiny stojí to,...

Byl to opravdu svatý muž a potomek Boha nebo "jenom obyčejný" člověk? Já si myslím, že to byl "obyčejný" člověk, ale s neobyčejným intelektem a talentem předvídat. Něco jako šachista. Ti také hrají několik tahů dopředu a předpovídají protivníkův tah. Vlastně celý svět jsou jedny velké šachy, kde jsme jenom pěšáci (ať pýcha říká cokoli) a kde jde jen o to se naučit se předvídat, mít nadhled, kuráž, znalosti a trochu štěstí. Tohle už platí tisíce a tisíce let a platilo to i v době, kdy Ježíš žil. Proto je to tak oblíbená hra, protože v ní máte podobné zákonitosti jako v životě… Docela rád bych si někdy popovídal s nějakým profi šachistou a zeptal se ho, jaký má názor na svět. Teď, když o tomhle uvažuji, se ani nedivím, že Garri Kasparov šel do politiky… Ale zpátky k Ježíšovi. Domnívám se, že Ježíš by byl v dnešní době šachový velmistr. Podle mě to byl jeden z největších géniů všech dob. Dobře věděl, do čeho jde a určitě ho napadlo, co se může stát a jaké to bude mít následky....